Vesmírný průvodce

Hvězdy jsou obrovské plynné koule. Hvězdy svítí a uvolňují tak energii, jež vznikla termonukleární reakcí, probíhající v jejich jádře.

Hvězdy vzniknou zahuštěním oblaku mezihvězdného materiálu. V jistém momentu začne nad tlakem plynu převažovat gravitace, budoucí zárodek hvězdy se začne zahřívat. Jestliže dojde k termonuklární reakci začne Hvězda přeměňovat vodík na hélium, při této reakci se uvolňuje neuvěřitelné množstvé energie. Vzniklá hvězda musí být hmotnější než 0,08 hmotnosti Slunce. vývoj hvězdy i její doba života závidí na počáteční hmotnosti. Velké, těžké hvězdy spalují rychleji svoje palivo (vodík) než hvězdy menší.

H - R Diagram - je pojmenován po dánském astronomu Enjaru Hertzsprungovi a americkém astronomu Henry, rusellovi, Hertzsprungův - Rusellův diagram. Zobrazuje vztah mezi svítivostí (absolutní magnitudou) a povrchovou teplotou (spektrální třídou) hvězd.

Existuje sedm spektrálních tříd hvězd. Nejteplejší jsou hvězdy typu O, nejchladnější hvězdy typu M. Každá spektrální třída je rozdělena do deseti podtříd, které se označují římskými číslici od 0 do 9. Každý typ odpovídá jedné skupině hvězd v H-R diagramu.Například tp V odpovídá hvězdě hlavní posloupnosti, typ II jasným obrům , podtrpaslíčí hvězdy jsou označovány typem VI. Písmeno c označuje uhlíkatou hvězdu, písmeno V označuje proměnnou hvězdu. 

liminisity - svítivost  ,  incresing temperature - zvýšení teploty,  decreasing temperature - snížení teploty

Tady přesnější H-R diagram

Hvězdy vznikají postupným gravitačním smršťováním a zahušťováním zárodečné mlhoviny. Během svého života hvězda prochází několika vývojovými stadii, jejichž délka života závisí na její hmotnosti.

Když se podíváte na oblohu, tak třeba máte štěstí že uvidíte vybuchnout hvězdu. Je to velmi málo pravděpodobné že tohle spatříte, ale může se to stát. Jak všici víte, Vesmír je návrat do minulosti, pomaleji tam běží čas. Vy se díváte ze Země, ze své zahrady na výbuch hvězdy, jenže Vy to vidíte teď v přítomnosti, teď se to stalo, jenže než k Vám to světlo dorazilo uběhlo třeba 100 let a Vy se díváte na minulost. V přítomnosti už tam třeba je další hvězda, a prodlužuje se k ní mlhovina, apod... My vidíme jenom výbuch hvězdy, ale co se mezi tím děje to už nevidíme. Hvězda když vybuchne, tak kolem ní se udělá něuvřitelná teplota, katastrofální žár a jenom prach do kruchu v neuvěřitelné rychlosti. Hvězda skrátka udělá poměrně supernovu. V tom kruhu je největší žár, protože tam umírá hvězda. Až jí dojde energie, tak pomalu zhasíná a zase se prohodí tato situace, že ten prach kolem toho má zase vyšší teplotu, ale jenom díky tomu že ta hvězda vyhasla, jinak ten prach kolem toho má čím dál menší teplotu. Až se to ustálí tak z toho může vzniknout klidně i Černá díra. Je hrůza způsobů, co z toho může vzniknout, ale o tom bohužel rozhodne Vesmír. Vybouchnutí hvězdy závisí podle hmotnosti a složení. Vše co vzniká ve Vesmíru je jenom díky termonukleární reakcí. 

Hvězdy vznikají gravitačním zahuštěním chladné, husté mlhoviny. Také to může souviset i s tím výbuchem hvězdy, ale to by muselo být velmi husté a slučovat se alespoň chlad se žárem.