Vesmírný průvodce

Na jeden oběh kolem Slunce potřebuje Neptun 164,8 pozemského roku. To znamená, že od svého objevu oběhl kolem Slunce pouze jednou. Jeho rotační osa je skloněna vůči rovině oběžné dráhy o 28,3°. Neptun je od Slunce 30krát dál než Země a v této vzdálenosti je pro něj Slunce 900krát méně jasné. Přesto je i tento vzdálený svět ovlivňován slunečním teplem a světlem.

Stavba Neptunu je skoro stejná jako stvba Uranu. Také nemá pevný povrch a podobně jako jeho soused je vzhledem ke své velikosti příliš hmotný na to, aby byl tvořen převážně vodíkem. Jen asi 15 % jeho hmotnosti tvoří vodík. Jeho hlavní součástí je směs vody, amoniaku a metanového ledu, která tvoří nejvěší vrstvu planety. V této vrstvě také vzniká magnetické pole, jehož osa je skloněna vůči rovině rotační ose o 46,8°. Nad touto vrstvou se nachází atmosféra. Je to mělká vrstva vodíku s příměsemi helia a plynného metanu. Pod vrstvou vody a ledů je malé horninové jádro a možná i led.

Od Slunce dostává velmi málo světla, aby se zde tvořilo počasí. Bílé pásy obklopující planetu jsou oblaka. Tvoří se tehdy, když ohřátá atmosféra stoupá a ve výšce kondezuje. Větry vanou nejrychleji v rovníkových oblastech, kde se pohybují od západu a dosahují šokující rychlosti 2 160 km/h. Vznikají a zanikají zde obrovské tmavé bouřkové útvary.

Složení atmosféry : 79 % vodík, 18 % helium, 3 % metan a stopové plyny

První záznam, že má planeta prstence, se objevil v osmdesátých letech. Neptun má 5 řádkých, avšak kompletních prstenců, vnější Adams, dále Arago, Lasell, Le Verrier a Galle. Prstence jsou tvořeny nepatrnými kousky neznámého složení.