Sluneční soustava
Terestrická tělesa - Merkur, Venuše, Země, Mars (Měsíc, Vesta, Io)
Jedná se o tělesa s vysokou hustotou, z nízkou a střední hmotností, železným jádrem a silikátovým pláštěm. Pravděpodobně vznikla ve vnitřní, hustší části protoplanetárního disku blízko Slunci. Lehčí, plynné prvky (H, He) byly z této oblasti vytlačeny počáteční sluneční vychřicí. Mars je pro mimozemský život stále na prvním místě. Prozatím se našlo na Marsu oceány a moře, solné usazeniny, ledovce, současná kapalná voda a metan v atmosféře. Merkur a Měsíc jsou pusté světy bez atmosfér. Pravděpodobné objevy jsou krystalky vodního ledu, patrně komentárního původu, na dně kráterů v oblastech věčného stínu blízko pólů.
Obří (plynní obři) - Jupiter, Saturn
Planety s nízkou hustotou, obrovskou hmotností, bez pevného povrchu a s rozsáhlími atmosférami. Pravděpodobně vznikly ve střední části protoplanetárního disku, kde byla nižší teplota, vliv sluneční cychřice slabší, a na vzniklé zárodky planet se tak mohla nabalit ohromná hmota lehkých prvků, které na horninových jádrech o hmotnosti 5 až 20 hmotností Zeně vytvořili tlusté pláště, ve kterých je vodík stlačen tak, že má vlastnosti kovu. Obři mají také početné rodiny měsíců.
Podobři (ledoví obři) - Uran, Neptun
Opět planety s nízkou hustotou, velkou hmotností, bez pevného povrchu a s rozsáhlými atmosférami. Pravděpodobně vznikly ještě dále od mateřské hvězdy než obři. Podobři jsou přesto mnohem těžší než planety žemského typu, ale s obry se nemohou v žádném případě měřit. Na kovo-silikátových jádrech ( o hmotnosti od jedné do dvou naších Zemí) mají nabalené pláště z tekuté vody, čpavku a metanu, či případně kombinace plastických, vysokoteplotních ledů - proto se těmto planetám se říká ledový obři.
Ledová tělesa - (trpaslíčí planety, ledové měsíce planet, komety)
Ceres, Europa, Ganymed, Callistom Enceladus, Tethys, Dione, Rhea, Titan, Iapetus, Miranda, Ariel, Umbriel, Titania, Oberon, Triton, Nereida, Pluto, Charon, Eris, Sedna, Quaoar, Varuna
Tělesa s nízkou hustotou, s velmi nízkou hmotností. Tato tělesa jsou buď bez atmosfér, nebo mají řídké druhotné atmosféry vzniklé dopadem kosmického záření, či vypařování povrchového ledu při přiblížení ke Slunci (v podstatě kometární aktivita.
Pás asteroidů - se rozpíná mezi planetami Mars a Jupiter. Obsahuje menší tělesa, která díky rušivým gravitačním silám Marsu a především Jupiteru nemohla narůst do větších rozměrů, než je třída trpaslíčích planet. ,,Králem" pásu asteroidů je planetka Ceres. Druhá největší, Vesta. zajímavými tělesy jsou tzv. kentauři - tělesa obíhající v oblastni mezi Saturnem a Neptunem. Jméno kentaur nebylo pro toto těleso vybráno náhodně. Jak víme, že kentaur je napůl člověk, napůl kůň. Jsou v podobě v přechodu mezi ledovými planetkami a kometami.
Oortův mrak - obsahuje obrovské množství kometárních jader. Na jeho existenci upozornil astronom H.Oort. Oortův mrak je tedy sférický útvar, kterou obklopuje celou ,,vnitřní" část sluneční soustavy. Začíná zhruba ve vzdálenosti 3 000 AU. Část tvoří tzv. Hillův pás, který zasahuje do vzdálenosti kolem 50 000 AU.