Vesmírný průvodce

Mimas

Mimas je mezi středně velkými měsíci nejmenší. Je dost velký na to, aby měl téměř kulovitý tvar, ve skutečnosti je ale spíše, vejčitý, měří 415 x 394 x 381 km. Jeho hustota, 1 178 k/m³, je jenom o málo vyšší než hustota vody, což znamená, že podíl hornin v nitru je malý. Hlavní kráter Mimasu je Herschel o průměru 160 km. Mimas je také označován jako Hvězda smrti. 

Enceladus

Enceladus je velmi zajímavé těleso. Je po Titanu nejhustější, neboť obsahuje neúměrné velké kamenné jádro. Maá také velmi mladý povrch a přetrvající kryovulkanickou činnost. Gejzíry vodních par, tryskající z trhlin (,,tygřích pruhů") na jížním pólu, zásobují Saturnovu magnetosféru iontu a vyvrhované ledové krystalky vytvářejí prstence E.

Tethys

Je první členkou sesterského tria měsíců, kam patří společně s Dione a Rheou. Všechny jeho členky jsou kulaté a s poměrně starými povrchy. Tethys (a samozdřejmě i sám Enceladus) leží v nejhustší částiprstence a je nejsvětlejší, Mimas, Dione a Rhea jsou ovlivněny o něco méně. Povrch Tethys je poměrně kráterován. Některé krátery mají podivně světlá dna. Největším útvarem je kráter Odysseus který měří 400 km. Tethys je doprovázená dvěma trojanskými měsíci, Telesto a Calypso.  

Dione

Dione je podobná Tethys a Rhei. je to ledové kulovité těleso o průměru 1 123 km a je z této trojice nejhustší. zadní polokouli Dione zdobí síť zvláštních světlých stříkanců (wispy terrain). na stěnách stovky metrů vysokých útesů můžeme vidět poměrně čistý vodní led, proto se jeví světlejší než okolní kráterované pláně. Krátery na Dione mají často tmavší dna a světlé stěny. Dione má také své Trojany, Helene, Polydeuceus.

Titan

Titan je ze všech Saturnových měsíců zdaleka největší a také nejhustější. Má totiž velmi hustou atmosféru, v níž probíhá v současnosti srážková činnost, a na jeho aktivním povrchu se vyskytují jezera a snad i menší moře kapalného metanu. Je to druhým největším měsícem sluneční soustavym a asi tím vůbec nejpodivnějším.

Hyperion

Tento měsíc je bizarní těleso pohybující se těsně za Titanem. Namísto toho se stal bludným holanďanem, který se chaoticky převaluje v prostoru, přimčemž mění rychlost a dokonce i směr otáčení zcela nepředvídatelně. Je neobyčejně tmavý a velice řídký. 40% objemu je tvořeno dutinami. na povrchu má krátery o rozměrech 2 - 10 km.

Iapetus

Iapetus velikostně spadá do stejné kategorie jako Rhea. Leží skoro 3x dále než Titan.

Phoebe

Phoebe obývá okrajové končiny Saturnovy soustavy, leží 10 dále než Titan a 4x dále než Iapetus. Obíhá v opačném směru než ostatní oběžnice, navíc po excentrické a značné dráze. Od rovníku Saturnu se její oběžná rovina odchyluje o 28°. Díky své velké vzdálenosti nemá vázanou rotaci, ale rotuje jednou za devět hodin, zatímco oběh jí trvá neuvěřitelných 18 měsíců.