Vesmírný průvodce

S průměrem 3 474 km je náš Měsíc o něvo větší než čtvrtina průměru Země. Jeho hmotnost je ale pouhá setina průměru Země a gravitace je oproti Zemi pouze šestinová. Vědci se shodují, že měsíc vznikl po srážce Země se zbloudilým tělesem planetárních rozměrů. Asi 50 milionů let po jejím vzniku narazilo do mladé Země těleso o velikosti Marsu. Těleso se při srážce roztříštilo, těžké těleso se spojilo se Zemí a zbytky tělesa spolu s vyvrženými částmi Země byly vyhozeny do Vesmíru. Část tohoto materiálu se ocitla na oběžné dráze Země a nakonec se spojila a vytvořila Měsíc.

Měsíc je druhý nejhustší přirozený satelit ve sluneční soustavě. Má malé železné jádro o průměru menších než 400 km a jeho vnější část je zřejmě tekutá. Podobně jako Země má silný plášť a tenkou kůru, ale zřejmě nikdy neměl deskovou tektoniku jako má Země. Měsíc má slabé magnetické pole, 100x slabší než Země. Pochází spíš z povrchových hornin než z jádra. Měsíc má 2 strany: odvrácená a připvrácená. My vidíme poze připvácenou stranu. Na přivrácené straně se nachází velké oblasti, které nazýváme moře, jež se ze Země jeví jako tmavé a hladké. Jedná se o obrovské pánve vyhloubené na Měsíci dopady planetek a meteoritů, které byli zality lávou, jež už dávno utuhla. Jasnější oblastni jsou převážně vrchoviny - pohoří a vyvýšené oblasti. Na odvrácené straně se žádné moře nenachází.Dominatními útvary na Měsíci jsou ale samozdřejmě krátery. Povrch je pokrytý tenkou vrstvou prachové hmoty, zvané regolit. Regolit tvoří na prach rozdrcené horniny, ketré byly po věku droleny nikdy nekonečícím ,,deštěm" mikrometeoritů z Vesmíru.

Měsíc obíhá kolem naší planety po eliptické dráze. Při největším přiblížení (Perigeum) je od nás vzdálen 363 104 km, v nejvzdálenějším bodě (Apogeum) je od nás vzdálen 405 696 km. Mězi Měsícem a Zemí působí slapové síly, a proto má Měsíc vázanou rotaci. To znamená, že se kolem své osy otočí za stejnou dobu, za níž oběhne kolem Země. v důsledku toho je k Zemi stále přivrácená strana a odvrácenou polokouli nemůžeme ze Země nikdy spatřit. Ze Země vidíme o trochu více než polovinu Měsíce. Důvodem jsou tzv. librace, jež jsou důsledkem měnící se rychlosti Měsíce na oběžné dráze a tzv. paralaxy, která nám umožňuje dívat se mírně za okraj. Slapová síla také má důsledky toho, že se je příliv a odliv. Způsobuje že se pevný povrch na rovníku zvedá a klesá o 0,5 km. Důsledkem tohoto slapového působení je postupné spomalování rotace Země. Z tohoto důvodu musíme každý rok přidávat o 2 sekundy více. Měsíc od Země se vzdaluje každý rok o 3 cm.

Měsíc je 400x menší než Slunce, ale shodou okolností je k Zemi 400x blíže. Z tohoto důvodu má na obloze stejnou úhlovou velikost jako slunce a je tedy na obloze stejně velký.

Atmosféra Měsíce je natolik řídká, že se vlastně o její existenci dlouho vůbec nevědělo.        

             PŘIVRÁCENÁ STRANA          ODVRÁCENÁ STRANA