Vesmírný průvodce

Na jeden oběh kolem Slunce potřebuje Uran 84 pozemských let. Jeho rotační osa je skloněna vůči rovině oběžné dráhy o 98°, a proto obíhá kolem Slunce nakloněn na stranu. Rotace Uranu je retográdní, tzn. že rotuje v opačném smyslu než většina planet. Přijímané sluneční záření činí pouze 0,25 % záření na Zemi. Každý pól míří ke Slunci 21 let a mezi těmito periodami nastávají na Uranu slunovraty. To znamená že je jeden pól po dlouhou dobu vystaven stálému slunečnímu záření, zatímco druhý je poonořem za celou tu dobu do temnoty.

Do jeho objemu by se vešlo 63 Zemí, ale přitom je pouze 14,5 krát hmotnější než Země. Uran je příliš hmotný na to, aby jeho hlavní sloužkou byl vodík. Je tvořen hlavně vodou, metanem a amoniakovým ledem, obklopený vrstvou plynů. Elektrické proudy uvnitř jeho ledové vrstvy budí magnetické pole, které je skloněno vůči rotační ose o 58,6°.

Složení atmosféry : 82,5 % vodík, 15,2 % helium, 2,3 % metan

Uran má 11 prstenců, které leží v pásu mezi 12 400 a 25 600 km od planety. Prstence jsou velmi tenké a jsou mezi nimi široké mezery. Vnitřní a vnější prstence jsou široké od 1 do 13 km a všechny mají menší průřez než 15 km. Prstence jsou tvořeny uhlikatého materiálu tmavého jako uhel ve velikostech několika centimetrů, možná i několim metrů.